Spolek Živá Vlašim předložil městu čtyři podněty ke změně územního plánu. Zaměřují se na plánování nové výstavby, ochranu a rozšiřování zeleně, dostupnost kvalitních míst k setkávání a vznik pestřejšího městského prostředí.
Město Vlašim v letošním roce zahájilo práce na změně č. 11 územního plánu a vyzvalo občany, vlastníky nemovitostí i další oprávněné subjekty k předkládání podnětů. Této možnosti využil také spolek Živá Vlašim, který se dlouhodobě věnuje tématům veřejného prostoru a rozvoje města.
Ve spolupráci s architektem předložil čtyři základní náměty, které mají podle spolku přispět k dlouhodobějšímu a promyšlenějšímu rozvoji Vlašimi.
„Ptáme se, zda Vlašim míří správným směrem, zda má dlouhodobou vizi a zda jsou současné investice plánovány tak, aby město nabízelo kvalitní podmínky i budoucím generacím. Dlouhodobě sledujeme především veřejný prostor a vidíme, že některé rekonstrukce podle nás stále málo pracují například se vzrostlou zelení. Stejně tak považujeme za důležité, aby rozsáhlejší nová výstavba vznikala na základě kvalitních architektonických a urbanistických studií a byla dobře napojena na své okolí. Domníváme, že všechny tyto podněty měly být součástí územního plánu nebo realizovány přímo radnicí již před mnoha lety, protože se jedná o standardy základních kvalit městského prostředí. V jiných městech a obcích je toto běžně praktikované již po desetiletí,“ uvádí spolek Živá Vlašim.
První podnět se týká rozvojových území určených pro novou výstavbu, například v lokalitách směrem na Kondrac nebo Radošovice.
Živá Vlašim navrhuje, aby byla výstavba v těchto lokalitách povinně podmíněna zpracováním územní studie nebo regulačního plánu. Podle spolku není vhodné posuzovat jednotlivé projekty izolovaně bez širšího pohledu na dopravní kapacitu, pěší propojení, rozmístění zeleně nebo veřejných prostor.
Smyslem návrhu je, aby byla nová výstavba koordinována jako celek a nevznikala bez dostatečné návaznosti na okolní městskou strukturu.
Druhý podnět se zaměřuje na zeleň ve veřejném prostoru.
Spolek požaduje větší ochranu vzrostlých stromů, alejí a stromořadí a současně navrhuje, aby se při rekonstrukcích ulic nebo výstavbě nových komunikací počítalo s dostatečným podílem rostlého terénu pro výsadbu vysoké zeleně.
Důvodem je především přehřívání ulic, náměstí a okolních budov. Stromy by podle Živé Vlašimi měly být běžnou součástí plánování ulic stejně jako parkovací stání, chodníky nebo technická infrastruktura.
Třetí návrh se týká míst určených k setkávání obyvatel.
Podle Živé Vlašimi by jednotlivé části města měly mít v docházkové vzdálenosti přibližně deseti minut dostupná kvalitní místa k setkávání pro různé věkové skupiny. Může jít například o dětská hřiště, místa pro starší děti, posezení nebo prostory pro setkávání dospělých a seniorů.
Spolek upozorňuje, že podobná místa by neměla být soustředěna pouze do několika lokalit v centru, ale měla by přirozeně vznikat i v dalších obytných částech Vlašimi.
Čtvrtý podnět se zaměřuje na podporu smíšeného městského prostředí.
Živá Vlašim navrhuje širší debatu o zónování města. Podle spolku by další rozšiřování Vlašimi nemělo znamenat pouze vznik nových oblastí rodinných domů bez dostatečné občanské vybavenosti a služeb.
Nové lokality by proto měly být plánovány také s ohledem na dostupnost obchodů, služeb, veřejných prostor a možností drobného podnikání. Cílem má být vznik živějších městských částí, které nejsou odkázány výhradně na centrum města.
Podání podnětů ještě neznamená, že se automaticky stanou součástí nového územního plánu. Jde o návrhy, kterými se bude město v rámci přípravy jeho změny zabývat.
Živá Vlašim věří, že debata o územním plánu může otevřít širší otázku, jakým směrem by se měla Vlašim v příštích desetiletích rozvíjet a jakou roli při tom mají hrát veřejný prostor, zeleň, služby a kvalita nově vznikajících částí města.
Spolek počítá samozřejmě i s tím, že po komunálních volbách bude nutné o těchto bodech jednat s novými členy zastupitelstva.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.