Piráti vstupují do komunálních voleb ve Vlašimi poprvé. Jejich kandidátku vede Petr Švingr, který se dlouhodobě věnuje ochraně přírody, ekologii, podnikání a veřejnému dění. Říká, že Vlašim podle něj ztrácí tempo a potřebuje novou energii. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, co chce ve městě změnit, proč sází na otevřenější radnici, jak si představuje budoucnost dopravy, bezpečnosti a kultury a proč je připravený ucházet se v případě volebního úspěchu o post starosty.

Piráti kandidují ve Vlašimi poprvé. Proč jste se rozhodl do komunální politiky vstoupit právě teď?

Dlouhodobě sleduji, jak podle mého názoru Vlašim pomalu, ale jistě ztrácí tempo a zaostává za některými moderními městy. Investuje se jen do některých oblastí, zatímco jiné podle mě dlouhodobě stagnují. Myslím si proto, že vedení města potřebuje novou a svěží energii.

Zároveň jsem vnímal jako určité riziko možnost, že by se na radnici mohli dostat lidé ze stran a hnutí, která já osobně považuji za populistická, a některá dokonce za extremistická.

Je pro mě velmi důležité lidi propojovat. Každý umí něco jiného, každý má vlastní životní zkušenosti a svůj pohled na svět. Když to dokážeme dát dohromady, můžeme se navzájem lépe pochopit, inspirovat a společně posouvat věci dopředu.

V čele kandidátky stojíte vy. Jak se vám do toho všeho daří zapojit rodinu, podnikání a politiku?

Je to někdy náročné, protože skloubit rodinu, práci, podnikání a politiku není úplně jednoduché. Když se mi nedávno narodila dcera, dal jsem jí i sobě jeden slib, že společně uděláme tenhle svět o něco lepším. A právě tenhle slib dnes vnímám jako svou největší motivaci.

Nejde mi jen o politiku samotnou. Chci, aby moje dcera jednou vyrůstala ve světě, ve kterém se jí bude dobře žít, a abych jí mohl s klidným svědomím říct, že jsem se o to opravdu snažil. Ať už jde o věci kolem nás, o naše město, nebo třeba o to, jak se k sobě jako lidé chováme.

Času je někdy málo a není to vždycky jednoduché. Když ale máte před sebou něco, čemu opravdu věříte, a navíc víte, pro koho to děláte, hledá se ta energie mnohem snáz.

Kandidátku jste v podstatě stavěl od začátku. Jak těžké bylo přesvědčit lidi, aby do toho šli s vámi?

Sestavit kandidátku nebyl vůbec lehký úkol. V dnešní uspěchané době lidé nemají příliš velkou chuť ani čas, ale nevzdal jsem to a nakonec se mi podařilo sestavit tým, který má opravdu velký potenciál. Velice si vážím odvahy každého z našich kandidátů, který se rozhodl jít do toho se mnou.

Začal jsem od lidí, které znám nejlépe, tedy od svých přátel a známých, až po lidi, se kterými jsem dříve spolupracoval na různých projektech. Postupně jsem oslovoval i lidi, u kterých jsem měl pocit, že sdílejí pirátské hodnoty, mají zkušenosti ve svých oborech a mají chuť je vložit do veřejné služby.

Chtěl jsem kolem sebe hlavně lidi, kteří mají vlastní názor, něco umějí a mají různé životní zkušenosti. Máme v týmu různé věkové i genderové skupiny a hlavně velmi pestré zkušenosti a odbornosti. Jsou mezi námi lidé, kteří se věnují ekologii, ekonomii a financím, máme programátory, lidi ze školství a umění, adiktologie i lidi se zkušenostmi z byznysu, veřejné služby a neziskového sektoru.

Právě ta různorodost je podle mě naše velká výhoda. Nejsme skupina lidí, kteří se na všechno dívají stejně. Každý přichází s jinou zkušeností a jiným pohledem, ale přesto dokážeme táhnout za jeden provaz. A to mě na tom baví asi nejvíc.

Vaším tématem je dlouhodobě příroda. Co vám práce v ČSOP Vlašim dala do života?

Práce v záchranné stanici pro živočichy pro mě byla klíčová. Naučil jsem se pracovat nejen se zvířaty, ale i s lidmi. Naučil jsem se mít soucit ke všemu živému a pochopit, že každý život má cenu.

Nebylo jednoduché řídit stanici s tak velkým polem působnosti. Nebral jsem to vlastně jako práci, ale jako své poslání. Tam mi došlo, že aby člověk dělal cokoliv pořádně, musí to milovat a hlavně v tom vidět smysl. Kromě péče o zvířata jsem se naučil také získávat peníze do rozpočtu a zodpovědně s ním hospodařit.

Založil jste také firmu Broukey a věnujete se hmyzí gastronomii. To je ve Vlašimi poměrně netradiční podnikání. Jak tenhle nápad vznikl?

Myšlenka vznikla už při mých studiích, kdy jsem si jako téma diplomové práce zvolil výzkum potenciálu hmyzu v zemědělství, krmivářství a potravinářství. Šlo mi o to ukázat, jak dnešní velice intenzivní živočišná produkce negativně ovlivňuje životní prostředí a jak například díky tomu také trpí zvířata ve velkochovech.

Sám nejsem vegetarián, ale chci, aby všechna zvířata měla důstojný život, stejně jako lidé. Právě hmyz mi dal možnost ukázat lidem, že každý život má svou cenu.

Uspořádal jsem ve Vlašimi festival Hmyzák, který měl velký úspěch. Dnes toto téma využívám především při svých přednáškách o ekologii, dobrých životních podmínkách zvířat a také v rámci svých aktivit na poli seberozvoje, kde ukazuji lidem, jak je důležité vystupovat ze své komfortní zóny.

Váš program začíná větou, že chcete, aby se ve Vlašimi dobře žilo doma, venku i v hlavě. Co to konkrétně znamená?

Nejdůležitější je pro mě otázka kvality života, která úzce souvisí s kvalitou prostředí, ve kterém žijeme. Chci, aby Vlašim byla místem, kde se dobře žije, doma, venku i v hlavě.

Proto chci, aby byla Vlašim zelenější, příjemnější a dobře připravená na budoucnost. Kvalitní veřejný prostor, zeleň, čisté ulice a místa pro setkávání nejsou jen otázkou vzhledu města. Výrazně ovlivňují, jak se nám ve Vlašimi žije.

Stejně důležitý je pro mě také kulturní život a dostupné bydlení. Každý člověk potřebuje místo, které může považovat za svůj domov. Právě z pocitu domova, bezpečí a pevných kořenů pak podle mě můžeme vycházet ven a aktivně se podílet na tom, aby bylo lepší i naše okolí.

Jedním z hlavních témat je otevřená radnice. Co by se pro běžného obyvatele Vlašimi mělo změnit?

Chceme, aby se lidé mohli skutečně podílet na rozhodování o městě a nebyli jen publikem, které jednou za čas přijde na zastupitelstvo.

Zapojení veřejnosti si představujeme prakticky, například prostřednictvím workshopů s urbanisty, anket, fokusních skupin nebo online mapy, do které mohou lidé jednoduše přidávat své podněty a diskutovat o nich. U důležitých projektů by podle mě mělo být samozřejmostí, že město s lidmi jejich podobu projedná ještě předtím, než se o nich definitivně rozhodne.

S tím souvisí i mnohem lepší informování lidí o tom, co město dělá a jak hospodaří. Chceme přehledný rozklikávací rozpočet, kde si každý jednoduše najde, za co konkrétně město a jeho organizace utrácejí peníze. Stejně tak chceme zveřejňovat srozumitelné informace o rozhodování rady a zastupitelstva a zavést online záznamy z jednání.

Důležité pro mě ale je, aby to nebylo jen o tom, že lidem dáme možnost něco říct. Je potřeba také ukázat, co se s jejich podnětem následně stalo. Občan by měl být partnerem v diskusi o tom, jak má Vlašim vypadat.

Mluvíte také o digitální radnici. Co si pod tím mají Vlašimáci představit?

Digitální radnice pro mě neznamená jen převést pár formulářů z papíru na internet. Jde především o to, aby se člověk mohl k informacím a službám města dostat jednoduše, rychle a z jednoho místa.

Občan by měl například snadno zjistit, co se ve městě připravuje, jaké projekty se realizují, kolik stojí a v jaké jsou fázi. Stejně tak by měl mít jednoduchý přístup k rozpočtu města, rozhodnutím rady a zastupitelstva nebo možnost poslat městu podnět a sledovat, co se s ním následně stalo.

Velký smysl vidím také ve využití moderních technologií a AI. Informace z jednání rady a zastupitelstva mohou být zpracované tak, aby se v nich běžný člověk nemusel prohrabovat desítkami stran dokumentů, ale mohl jednoduše zjistit, o čem se jednalo a k jakému výsledku zastupitelé dospěli.

Výsledkem by podle mě měla být radnice, která je pro občana dostupnější, srozumitelnější a otevřenější. A hlavně radnice, která šetří lidem čas.

Vlašim řeší dopravu dlouhodobě. Co byste chtěli změnit?

V centru je poměrně silný provoz a z krásných historických náměstí se postupně stala především parkoviště. Přitom po Vlašimi by se měl člověk pohodlně a bezpečně pohybovat i bez auta.

Nechceme lidem auta zakazovat, ale chceme nabídnout skutečné alternativy. Může to být lepší městská doprava, která dostane lidi i z okrajových částí města, například prostřednictvím systému PID Haló podle vzoru Votic nebo Bystřice. Malé vozidlo na zavolání může fungovat i večer a zároveň pomoci seniorům s cestou k lékaři nebo na nákup.

Stejně tak potřebujeme bezpečnější pěší a cyklistickou dopravu. Chybí nám některé přechody pro chodce, například v Komenského ulici nebo u ZŠ Sídliště, a chceme zlepšit podmínky pro cyklisty. Vlašim je kopcovitá, takže právě elektrokola mohou být zajímavou alternativou k autu. Proto chceme zavést sdílená kola a elektrokola, vybudovat bezpečné boxy na kola například u nádraží a v centru a postupně propojovat jednotlivé části města kvalitními trasami.

A pokud chceme, aby bylo centrum příjemnějším místem pro život, musíme se také podívat na parkování. Historická náměstí by podle mě neměla sloužit především jako velká parkoviště. Chceme hledat řešení, které umožní pohodlné parkování místním obyvatelům, ale zároveň vrátí část veřejného prostoru lidem.

U bezpečnosti chcete více prevence. Nebojíte se, že to bude na část obyvatel působit příliš měkce?

Prevence pro mě neznamená být měkčí k problémům. Znamená snažit se řešit jejich příčiny včas a zároveň mít dostatečné nástroje k tomu, abychom dokázali zasáhnout tam, kde k narušování bezpečnosti skutečně dochází.

V problémových místech chceme pravidelné hlídky městské policie a tam, kde to dává smysl, také doplnění kamerového systému. Zároveň ale nechceme, aby bezpečnost stála jen na represivních opatřeních. Chceme posílit terénní práci v oblasti sociální prevence a bezpečnosti.

Velký smysl v tom vidím hlavně u mladých lidí, kteří se dostávají do problémů. Je lepší s nimi začít pracovat ve chvíli, kdy se první problémy objeví, než čekat, až začnou páchat přestupky nebo trestnou činnost.

Proto bychom chtěli například využít prostor bývalé trafostanice naproti České poště a vytvořit tam zázemí pro mladé lidi, kde by mohli smysluplně trávit volný čas a zároveň získat sociální podporu nebo pomoc.

Říkáte, že chcete ve Vlašimi nakopnout kulturu. Co vám ve městě chybí?

Myslím, že Vlašimi nechybí lidé, kteří mají o kulturu zájem nebo ji sami vytvářejí. Co nám ale podle mě chybí, je větší nabídka, kvalitní zázemí a především prostor, kde by se mohli potkávat lidé různých generací a zájmů.

Kultura pro mě není jen několik velkých akcí za rok. Je to také prostor pro setkávání, pro vznik nových nápadů, pro mladé lidi, ale i pro seniory a místní spolky.

Za zásadní považuji vytvoření důstojného kulturního a komunitního centra. Místo bývalého zimního stadionu je podle mě pro takový projekt mimořádně zajímavé. Je na rozhraní města a parku a zároveň v blízkosti sportovišť. Dokážu si tam představit prostor, kde se budou konat koncerty, divadlo, výstavy, komunitní akce nebo třeba maturitní plesy.

Zároveň ale nechceme čekat roky na jednu velkou stavbu. Kulturu můžeme oživovat už teď, například lepším využitím Domašínské brány, obnovením letní kavárny, pořádáním akcí na Žižkově náměstí a dalších veřejných místech nebo podporou místních spolků.

Když to všechno shrnete, co je podle vás dnes největší problém Vlašimi?

Vlašim potřebuje podle mě novou energii a trochu odvahy přemýšlet nad tím, jak má město vypadat za několik let, ne jen řešit jednotlivé problémy, když už nastanou. To se týká bydlení, veřejného prostoru, dopravy, kultury, životního prostředí i toho, jak město hospodaří a komunikuje se svými obyvateli.

Zároveň máme velkou výhodu v tom, že Vlašim už dnes má spoustu věcí, na kterých se dá stavět. Máme krásný park, řeku, historické centrum, sportoviště, aktivní spolky a především lidi, kteří mají o město zájem.

Takže největší výzvou pro mě není jeden konkrétní problém. Je to otázka, jestli budeme mít odvahu Vlašim aktivně rozvíjet, nebo se spokojíme s tím, že to nějak funguje. Já bych se s tím druhým spokojit nechtěl.

Piráti jsou ve Vlašimi nováčkem. Jaký výsledek by pro vás byl úspěchem?

To záleží na výsledku voleb a na důvěře, kterou od voličů dostaneme. Věříme našemu potenciálu a našemu programu a jsme odhodlaní skutečně přinést změnu. Nechceme pouze slibovat, ale skutečně makat na našich cílech.

Jdeme do toho od začátku naplno. Podle ohlasů od lidí, které potkáváme při kontaktní kampani na ulicích, cítíme, že máme podporu. Moc si toho vážíme a dodává nám to sílu jít dál.

Proto bychom se rádi dostali přímo do vedení města, abychom mohli lépe prosazovat náš program. Nebráníme se spolupracovat s ostatními stranami a hnutími, které to vidí stejně.

Pokud byste dostal dostatečný mandát, jste připravený být starostou Vlašimi?

Jako lídr kandidátky s tím samozřejmě počítám a pokud bychom získali dostatečný mandát, jsem připravený tu odpovědnost převzít. Jsem zvyklý vést lidi a týmy a moje dosavadní životní i pracovní zkušenosti mě naučily především jednat s lidmi, naslouchat jim a hledat řešení i tam, kde se názory na první pohled dost rozcházejí.

Považuji se za spíš nekonfliktního člověka. Vím, čeho chci dosáhnout, ale zároveň nemám potřebu prosazovat všechno silou. Umím hledat kompromis, ale zároveň si myslím, že kompromis neznamená ustoupit úplně ze všeho. Důležité je pro mě najít řešení, za kterým si člověk může stát a které zároveň respektuje i ostatní.

A pokud bych dostal důvěru stát se starostou, bral bych to především jako závazek vůči městu a lidem, kteří nám dali svůj hlas. Nejde mi o samotnou funkci, ale o možnost věci skutečně posouvat a převzít za ně odpovědnost.