Počasí nás občas vypeklo. Jednou děti vydatně zmokly, většinou si ale mohly užívat podzimního sluníčka. Toho bylo někdy až moc. Jak jsme totiž zjistili, vypadá to zcela jednoduše, ve skutečnosti je ale bruslení vcelku náročný sport. Přesvědčila jsem se o tom i sama. Abych v tom totiž své děti nenechala, přihlásila jsem se na kurz pro dospělé účastníky.

První jsem si říkala, jestli nějaký kurz potřebujeme a nemůžeme prostě vyrazit jezdit sami. Jsem ráda, že jsem se tam nerozhodla. Vůbec jsem netušila, že k brždění nemám používat brzdu, ale pokrčit nohy v kolenou a plužit jako na lyžích.

V dětské skupině mohl každý postupovat svým tempem. Mladší sportovci trénovali na rovince a mírném kopečku, ti smělejší vyráželi na vyjížďky. Všichni společně se potom bavili honěním bublin a hrou na mrazíka či vybíjenou. V závěru kurzu se konaly závody a na děti čekaly medaile a dárky.